Směrnice pro lety v dlouhé vlně za BÍLÝMI KARPATY

1. vydání

Schválil: Stanislav Sklenář, VLP Slováckého aeroklubu Kunovice v.r.

Dne: 12.11.2009

I. Všeobecné informace

Za účelem zabezpečení letů kluzáků ve vlnovém proudění na letišti Kunovice se vydává tato směrnice, s níž musí být seznámeny všechny osádky kluzáků a motorových vlečných letounů, létajících ve vlnovém proudění z letiště Kunovice.

Vyskytující se vlnové proudění za hřebenem Bílých Karpat:

-pokrytí oblohy oblačností je méně než 4/8 nízké oblačnosti (pod letadlem), aby byl let prováděn vždy dle srovnávací orientace, aby byla bezoblačná mezera mezi föhnovou zdí a prvním rotorem.

II. Omezení pro osádky kluzáků

Vlnu mohou létat piloti, kteří splnili cv.20 dle osnovy AK-PL. Piloti musí být během letu ve vlně na obousměrném radiovém spojení s řídícím letového provozu TWR na letišti Kunovice, případně s dispečerem AFIS, na frekvenci 120,1 MHz. V případě, vstupu do TMA Brno III je nutné být na obousměrném rádiovém spojení s řídícím letového provozu Brno Radar na frekvenci 127,350 MHz, dle platných předpisů. Při všech letech dodržovat omezení dle letových příruček letadel, která budou při letech v dlouhé vlně použita. Dodržovat ustanovení předpisu L-6 II o vybavení kyslíkem. Osoba zodpovědná za provoz letů v dlouhé vlně musí sledovat vývoj meteo situace a včas při zhoršujících meteo podmínkách upozornit na tuto situaci. V případě ohrožení bezpečnosti letu, dát příkaz k přistání. V případě letů v dlouhé vlně více letadel je třeba oznamování svých poloh, k zamezení srážky.

III. Opatření při změně meteorologické situace

1. Výrazné narůstání föhnové oblačnosti do Cb nebo přeháněk – okamžitě provést sestup s následným přistáním na LKKU.

2. Slévání nízké oblačnosti nebo nasouvání oblačnosti do mezery mezi föhnovou zdí a prvním rotorem – okamžitě provést sestup pod tuto oblačnost a přistát s využitím nouzových ploch.

3. Vznik námrazy nebo ledovky – opustit hladinu tvoření námrazy buď sestupem nebo využitím silnějšího stoupání.

4. Zatažení střední oblačnosti nad 6/8 od první vlny směrem do závětří – přemístit se do prostoru první vlny a provést sestup v bezoblačném prostoru

5. Zatažení střední oblačnosti nad 6/8 souvisle i pod pohořím – provést sestup pod tuto oblačnost.

6. Výrazné zesílení větru a změny směru větru vůči ose RWY LKKU – zhodnotit vzniklou situaci a v krajním případě provést bezpečnostní přistání do terénu nebo dle pokynu řídícího letového provozu, či dispečera AFIS.

IV. Provádění vleků

• Při vzletech se využívá RWY 21. Pokud je vítr slabý vane zpravidla pod úhlem 30° zleva k ose RWY. Starty za této situace nečiní problémy ani méně zkušeným pilotům. Při silném JV větru je vhodné využít celou šíři dráhy a nestartovat v ose, ale s mírným vybočením vlevo proti větru. Ihned po vzletu je nutno vylučovat snos a jakmile je to možné točit levou zatáčku do prostoru vypnutí. Turbulence až před první rotor bývá spíše slabší.

• Výška a místo vypnutí musí být dohodnuty před provedením vleku. Pro piloty kluzáků. Kteří létají ve vlně poprvé, musí být provedeno vypnutí minimálně ve výšce 1000m QNH na návětrné hraně prvního rotoru a pouze po navázání do stoupání.

• Pilotům vlečných letounů se nedoporučuje létat ve vzdálenosti menší než 2km a výšce menší než 1500m QNH v blízkosti hřebene.

• Po startu je třeba stoupat v rozmezí 110°- 160° do prostoru Blatnička.

• Rotory je třeba nalétávat kolmo, platí zákaz vstupu do oblačnosti! Průměrná doba vleku do výšky 1000m QNH do prostoru Blatnička je cca 15min.

V. Zásady pro létání ve vlnovém proudění

• Dobré vlnové podmínky se vyskytují za hřebenem Bílých Karpat na spojnici Velká Javořina, Velký Lopeník, Javorník. Na severu navazuje na hřeben Javorníků. Hřeben Bílých Karpat má průměrné převýšení více než 500m a první rotor je od letiště vzdálen přibližně 13km, druhý 6km a třetí rotor je zpravidla nad letištěm.

• První vlna bývá na spojnici Slavičín - Bojkovice – Bystřice pod Lopeníkem – Velká nad Veličkou – Strážnice. Navázání na tuto vlnu se provádí standardním způsobem. Vlek do prostoru Blatničky, kde se vyskytuje první rotor, na který lze navázat dle situace a zkušeností plachtaře ve výšce 1200 - 1400m QNH.

• Výška a místo vypnutí musí být s vlekařem dohodnuty předem.

• Je přísně zakázáno vlétat do oblačnosti rotorů!!!

• Po nalétnutí stabilního stoupání na návětrné straně rotoru a dosažení bezpečné výšky je možno provést vypnutí. Rotory postupují v pravidelných intervalech ve směru proudění až o několik set metrů v závislosti na změnách rychlosti proudění vzduchové hmoty. Je nutné respektovat tuto pohyblivost rotoru a nedopustit vlétnutí kluzáku do jeho oblačnosti. V případě snesení kluzáku za rotor je třeba využít nouzových ploch v okolí Bánova, Strážnice, Blatnice, Luhačovic, Valašských Klobouk.

• Po vystoupání nad rotor stoupání slábne. Je třeba létat před hranou Ac lent a s výškou postupovat proti větru. Není dovoleno vlétávat do oblačnosti!

• Vlnové proudění vzniká vzhledem ke členitosti terénu i za jiných situací, pro jejichž využití se dají aplikovat dosud získané zkušenosti.

VI. Zásady pro létání v rotorovém proudění

• Prostor rotorového proudění je totožný s prostorem využívání vlnového proudění. Nejsilnější bývá v prostoru Slavičín – Bojkovice – Bystřice pod Lopeníkem – Nivnice – Blatnice.

• Situace bývá charakterizována válcovitou oblačností typu CuFr v množství 2/8 až 6/8, v pravidelných řadách ve směru 050°/230°, kolmo na vítr, se zřetelným rotačním pohybem, někdy s rovnými základnami, pod kterými však není stoupání.

• Výskyt rotorové oblačnosti je závislý na průběhu vlhkosti vzduchové hmoty s výškou. Při výrazně suché vzduchové hmotě je rotorové proudění dost těžko využitelné, zejména málo zkušenými piloty.

• Při nejvýhodnější situaci je hřeben ve föhnové oblačnosti, která stéká do údolí a rozpouští se ve výšce cca 900m QNH.

• Turbulence ve vleku je zpravidla mírná. Na závětrné straně rotorů je výrazné klesání. Stoupání začíná na prvním rotoru ve výšce 800 – 1000m QNH, navázat lze dle zkušeností plachtaře ve výšce 900 – 1100m QNH.

• Výška a místo vypnutí musí být s vlekařem dohodnuty předem. Doporučená výška vypnutí je alespoň 1000m QNH.

• Největší intenzita stoupání bývá zpravidla v okolí Korytné. Dosahuje se výšek přes 2000m QNH.

• Stoupání s výškou rychle slábne. Mezera mezi föhnovou zdí a rotorem bývá zpravidla 5km.

• Při létání v rotorovém proudění platí rovněž zákaz vlétávání do rotorů, je nutné držet se minimálně 100m horizontálně od rotoru a neustále počítat s možností skoku rotoru proti větru.

VII. Koordinace s orgány řízení letů.

Na letišti Kunovice je zřízena služba řízení letového provozu. Provozní doba a prostor CTR Kunovice, je definován v AIP. Mimo tuto dobu je zřízena služba AFIS (též popsána v AIP) V obou případech je nutno před zahájením letového provozu provést koordinační jednání o způsobu provozu s TWR Kunovice. Tuto koordinaci provede určená osoba zodpovídající za provoz letů v dlouhé vlně. Piloti jsou povinni se řídit pokyny AIS/AFIS.

Nad letištěm Kunovice se nachází řízený prostor třídy D TMA Brno III, který sahá od 5000ft AMSL do FL125. Při vstupu do tohoto prostoru je pilot kluzáku povinen získat povolení a udržovat obousměrné rádiové spojení. Stejně tak je nutno získat povolení při vstupu do řízeného vzdušného prostoru třídy C nad FL 095 (východně od TMA III Brno).

Pozor na přelet státní hranice ČR-SR. Nutno předem dojednat podmínky případného vstupu do FIR Bratislava, případně podat FPL – bude-li požadováno.

Nutnost komunikovat na požadované FREQ.

• Předchozí
• Následující